Maluji

Každý den nás provázejí nové informace, zážitky, starosti i radosti. Proto se celý život snažím o to, aby lidé kolem mě byli spokojení. Myslím na ně, pracuji s nimi, zdá se mi o nich, někdy si s nimi i hraji.

V poslední době jsem ale měla pocit, že potřebuji dělat něco jen a jen pro sebe. Bez ostatních. Jen já!
Nikdy jsem to nepotřebovala. Až teď.
V létě jsem vzala do ruky pastelky a se synem začala vymalovávat omalovánky. Hezký začátek. ? Barvy, pěkné vzory, příběhy a emoce, které vždy končí dobře. Pak jsme vymalovávali mandaly pro děti a já zjistila, že se mi to líbí. Moc líbí. Tak jsem zašla do knihkupectví a koupila si antistresové omalovánky pro dospělé. A protože bych to nebyla já, abych ve svém „rozvoji“ pokročila, přihlásila jsem se na kurz malování mandal. Malování na plátno štětcem a akrylovými barvami. Paráda!  A dnes ráno jsem se dívala na obraz, který jsem malovala v noci. Už bez šablony, vlastně už to nejsou ani mandaly. Jen emoce a barvy, vyjádření sebe sama.

Lidé kolem mě vědí, že maluji. Že mi to dělá radost a někdy se i se svými výtvory pochlubím. Tak jsem od spolupracovníků dostala nádherný dárek, dřevěný kufr plný profesionálních barev, štětců a palet. A někdy se na mě v kanceláři podívají a řeknou: „Nechceš večer malovat?“ Vlastně tím vyjádří vše. Odpočiň si, najdi si čas pro sebe a my budeme mít druhý den radost, protože budeme mít pohodovou Taťánu.